Představte si růžového slona. Co to je – velké nebo malé? Světlý nebo pastelový odstín? Šťastný, smutný, unavený nebo nadšený? Nakreslete to ve své fantazii do všech detailů.
Teď na něj přestaň myslet. Přemýšlejte půl minuty o jakémkoli jiném tématu a uvidíte, kam vás vaše myšlenky zavedou. Jak dlouho jste se dokázali vyhýbat pomyšlení na růžového slona? Většina lidí si to začne znovu představovat během několika sekund. Totéž platí pro otravné, nezvané myšlenky: čím více je potlačujeme, tím více nás obtěžují. Tomu se říká paradox růžového slona.
Co je zvláštního na paradoxu?
V roce 1987 vyšel americký časopis Journal of Personality and Social Psychology článek s názvem „Paradoxní účinky potlačování myšlení“. Popsala studii sestávající ze dvou experimentů. Během obou byly subjekty požádány, aby své myšlenky vyslovovaly nahlas po dobu 5 minut. Ale pouze v prvním experimentu byli účastníci požádáni, aby na ledního medvěda nemysleli, a ve druhém na něj naopak myslet museli.
Výsledkem bylo, že v prvním případě si účastníci mnohem častěji vzpomněli na ledního medvěda, přestože byli požádáni o opak. Vědci se domnívají, že snaha potlačit určitou myšlenku má paradoxně opačný účinek a může vést k posedlosti touto myšlenkou, přestože se snažíte ji ignorovat. Dostojevskij zmínil podobný jev.
Zkuste si položit úkol: nevzpomínat na ledního medvěda a uvidíte, že se na něj, sakra, bude vzpomínat každou minutu.
Nezáleží na tom, zda jde o myšlenky na ledního medvěda, růžového slona nebo něco jiného. Pokusy o jejich potlačení naopak zvyšují pravděpodobnost, že se nám pevně usadí v hlavě. Vědci stále popsat tento fenomén prostřednictvím „teorie ironického procesu“.
Když máme například problémy, rodina a přátelé nám mohou radit ve smyslu: „Přestaň na to myslet. Ale místo toho naopak jen ještě více lpíme na negativních myšlenkách.
K jakým následkům to může vést?
Paradox růžového slona ovlivňuje způsob, jakým myslíme, cítíme a děláme rozhodnutí. Pravděpodobně jste na sobě zažili účinek tohoto jevu, kdy jste se nemohli soustředit kvůli otravné myšlence, která nechtěla opustit vaši hlavu. Ale jsou tu další důsledky.
Opakující se negativní emoce
Mezi rušivé myšlenky patří opakující se myšlenky, obrazy a impulsy. Bohužel jsou často spojovány s depresí, úzkostí, posttraumatickou stresovou poruchou a obsedantně-kompulzivní poruchou. I duševně a fyzicky zdraví lidé však mohou zaznamenat vliv obsedantních myšlenek a emocí, srovnatelný s posedlostí.
Jíst důkazže vtíravé myšlenky a jejich doprovodné emoce jsou spojeny s negativními vzorcem myšlení. To vše je častější u těch, kteří nevěnují pozornost – nezaměřují se na obrazy, zvuky, myšlenky a emoce, ale potlačují je.
Bez praktik všímavosti je pro nás obtížnější najít příležitost vyrovnat se se svými pocity a začneme je potlačovat. To krmí našeho „růžového slona“ a mění obyčejné myšlenky v obsesivní.
Rozptýlená pozornost
Jedna malá studie ukázalže lidé, kteří se vyznačují negativními myšlenkami, stejně jako ti, kteří mají tendenci se často trápit, mají mnohem obtížnější soustředit se na konkrétní úkol. To znamená, že čím častěji nás navštěvují obsedantní myšlenky, tím snáze se necháme rozptýlit.
Sociální sítě, email a další dostupné formy komunikace a zábavy dokážou odvést pozornost i toho nejpilnějšího člověka od práce. Přidejte k tomu nezvané vtíravé myšlenky – a soustředit se bude ještě obtížnější.
Rozptýlená pozornost způsobuje, že se náš mozek snaží vykonávat více věcí najednou. To ovlivňuje nejen kreativitu a produktivitu, ale také osobní a profesní vztahy.
Neschopnost se rozhodovat
Je těžké se na cokoli soustředit, když se vám hlavou neustále točí stejná myšlenka. To má vliv i na schopnost rozhodování – racionalita a rozvaha ustupují do pozadí a jejich místo zaujímají obsedantní myšlenky. V důsledku toho si nedokážeme vytvořit správný, objektivní názor na situaci a děláme špatná rozhodnutí.
Jak se vypořádat s paradoxem růžového slona
Obsedantním myšlenkám se nebude možné úplně vyhnout. Existuje však několik technik, které vám pomohou věnovat jim méně pozornosti.
Cvičte všímavost
Introspekce zaručena bude chránit před negativním vlivem obsedantních myšlenek. A přijímání nechtěných bolestivých myšlenek a pocitů pomáhá zejména – snižuje úzkost.
Všímavost přivádí naši pozornost k přítomnému okamžiku. To pomáhá zbavit se strachu a úzkosti spojené s nekonečným přemýšlením. Pokuste se přijmout jakoukoli ze svých myšlenek a nezacházejte s nimi negativně.
Rozptýlit se konstruktivně
Až vám příště pronikne do hlavy další obsedantní myšlenka, zkuste přejít na nějaký úkol. To pomůže vašemu mozku restrukturalizovat se.
Vyberte si aktivitu, která pohltí vaši plnou pozornost, jako je čtení knihy, rozhovor s kamarádem, běhání do parku poblíž vašeho domova, kreslení nebo sledování filmu.
Udržujte si pozitivní pohled na svět
Vezměte list papíru a rozdělte ho na dvě části. Do prvního sloupce si zapište všechny své negativní myšlenky a do druhého je nahraďte pozitivními.
Řekněme, že po neúspěchu v práci vás pronásleduje myšlenka „jsem neúspěšný“. Lze to změnit na: „Udělal jsem chybu, ale poučil jsem se z ní.“ Toto cvičení „vysává“ energii z obsedantních myšlenek a ty nad vámi ztratí veškerou moc.
